Rebels against God aneb Advik 2011

5. srpna 2011 v 20:23 | Zebra |  Zebra - deníček ze ZOO

Po Adviku 2011 má člověk pocit, že tohle heslo z Angel Beats! je zatraceně moc výstižné.
Protože vždycky se najde nějaký odboj. A vždycky se najde nějaký Bůh. Nebo diktátor či hrůzovládce, jak chcete. Říkejme mu třeba Žitler. Jak je to v každém režimu, měl taky své Uličkáře a Pštitele. A po objevení pravidla 18. bych se vsadila, že se tam skrýval i nějaký ten eSeSák.
 

Pánové Zkraťte si cestu domů a spol.

26. července 2011 v 23:22 | Zebra |  Zebra filosofuje
Člověk je tvor přizpůsobivý.
To se ví už dávno. Pohled na různorodost lidských ras nám to jen potvrdí. A stejně jako mají lidé ve Skandinávii světlou pleť a blonďaté vlasy, jako jsou černoši tmaví kvůli neustálému vystavení spalujícímu Slunci; stejně jako lidé v průběhu staletí potvrdili i vyvrátili různé mýty a zvykli si na ně; stejně jako se vědci rýpou v nanotechnologiích a vůbec jim to nepřijde jako něco nového - stejně tak už si většina z nás zvykla na reklamy.
Některé lidi to irituje, jiní to ignorují. Některé i pobaví. Víc typů reakcí nejspíš neexistuje.
Každá společnost má nějaké schéma, podle kterého se reklamy vyrábí. Jedno je jasné, produkt má v reklamě působit přinejmenším stejně funkčně a utopicky, jako hlavní myšlenky komunismu a socialismu dohromady. To, že se vám za tři měsíce rozpadne v rukou, už je věc vedlejší.
Znám spoustu reklam, které prostě ignoruji. Pár z nich mě dokáže ve vypjatějších situacích vytočit a jen opravdu přehlédnutelné procento z nich mám ráda. Tak to samozřejmě platí u nás v ČR; nevím, jak koukatelné jsou zahraniční reklamy, co jsem viděla na Youtube, tak ty japonské by mohly co do bláznivosti stát zato.
Mezi nejpitomější reklamy se klasicky řadí ty na čisticí prostředky, obchodní řetězce, banky a k tomu přičtěme ještě teleshopping (který s velkým gustem servíruje především napodobeniny klasické dechovky v podání individuí neurčitého věku, pohlaví a politické preference).
Co se týká čistících prostředků, spousta z nich je převzatá z němčiny a předabovaná. Tady opravdu nezáleží na původu reklamy, člověk si prostě říká, na co zaměstnanci v reklamní agentuře mysleli, když tohle vypouštěli do světa (nejspíš měli zrovna akci typu "já těch dvanáctek vypiju víc než ty!"). Nemyslím jen ty otravné animace boje se záchodovými příšerami, ale i další zlotřilosti, obsahující především ženštiny, které si stojí za tím, že právě jejich prací prostředek udělá prádlo zářivě běloskvoucím (v jiných mutacích také elegantně černým či stálebarevným). Z obchodních řetězců můžu vyjmenovat (ach, ano, teď jim dělám REKLAMU!) například Penny - a ještě jeden. Ano, hádáte správně, mám na mysli XXXLutz. Opět cosi germánského, co v naší drahé zemi způsobilo tak velkou vlnu nevole, že počítačově zdatnější obyvatelé se spojili a na Facebooku založili Anti stránku. I já jsem měla chuť trochu pozměnit melodii, vykašlat se na TATA-TATA, vzít samopal a v XXXLutzu jim zahrát RATATATA. Následně banky. Je to velký, epický a nikdynekončící souboj cca pěti velikánů v České republice. Dívat se na ně nedá. Poslední v této skupině je teleshopping - noční múra, jež se dokázala proplížit i na ČT1 a Spektrum. Tyhle reklamy jsou neuvěřitelné v tom, jak dlouho trvají. Také v určitých časových sekvencích opakují jednu a tu samou informaci stále dokola a lidé, kteří mají produkty prezentovat, se vyžívají ve vychvalování daného produktu do nebeských výšin. Zpravidla jsou americké. Jedná se o klasický brainwashing.
Druhou skupinou reklam jsou ty, které se lidé skutečně časem naučí ignorovat a nezáleží na tom, jestli už jsou ten den v televizi podruhé nebo podesáté. V tomhle výčtu jsou například reklamy na cestovní kanceláře, na auta, na kosmetické přípravky a příležitostně upoutávky na filmy a akce, které se v krátkodobém horizontu objeví.
Tenhle typ prostě není agresivní, ale ani nijak extra neuchvátí. Cestovní kancelář vám s poslouchatelnou hudbou předloží pohlednicové snímky z daných destinací, přednese výhody své organizace a konec, šmitec. Pak auta - v drtivé většině případů prostě projíždí krajinou. Pěkný pohled pro oko. Přesto tohle klišovité schéma časem zapadne (ale i zde jsou samozřejmě výjimky, kterým se ovšem budu věnovat až za chvíli). Kosmeticé přípravky také sází na hudební doprovod, k tomu velká slova a pravděpodobně malé výsledky. Ale komu na tom záleží, vždyť i tohle se dá ocenit jako rychlá pauza na vyprázdnění močového měchýře. Jako poslední pak akce a upoutávky. Tyhle jsou podle mě i docela účinné. Samozřejmě se jedná o klasické spojení "strhující hudba + dobrý střih + stupňované napětí". Občas to i zaujme, i když třeba film může při prozření v kině zklamat. Ale za ty lístky už jste zaplatili, takže reklama splnila svůj účel, že?
Třetí skupina je specifická. Teoreticky do ní mohou spadat i reklamy z předešlých dvou skupin a k tomu ještě pár navíc podle osobních přeferencí televizních diváků. Za sebe bych mohla uvést třeba reklamy na IKEA - vtipné a nápadité. To samé se dá říct o novějších reklamách od Škody - určitě si každý pamatuje na Fabii VRS Mean Green. Reklamy na čokoládu jsou těžko zařaditelné. Buď jako "pastva pro oči", "spouštěč slin" nebo jednoduše "provokace". Co si tak vzpomínám, tak bych mohla přidat ještě Google.
A jaké jsou vaše oblíbené reklamy? Já mám krom výše uvedených ještě jednu, kterou přikládám jako menší bonus. Tady platí, že co je staré, to je vtipné. Časem prověřené.
Ano, mluvím o své milované České sodě.


Pár (podle mě) zajímavých odkazů

24. července 2011 v 15:48 | Zebra |  Zebra odkazuje

(Obsahuje malé množství shonen-ai. Mimochodem, miluju tyhle videa. Sice se jedná jen o slideshow s hudbou, ale ty arty na Hetalii jsou úžasné... a když se to ještě perfektně načasuje...)
===
Dneska přidávám několik odkazů na stránky nebo přímo konkrétní články, které mě v poslední době zaujaly a pobavily. Nijak spolu nesouvisí, ale o to to bude pestřejší :"D

Posemaniacs => úžasná stránka pro umělce - kreslíře, malíře atd. Pomůže vám udržet si při kreslení přehled o anatomii, najdete tu jak muže, tak ženy, různé pozice (běh, sed) nebo anatomii obličeje. Všechny modely můžete převracet, otáčet...

100 nejlepších prvních vět z novel => První věta knihy často rozhodně o tom, jestli si ji člověk koupí, nebo ne. Tady je přehled těch nejlepších. V angličtině.

J. H. Krchovský => Výběr básní poněkud drsnějšího rázu. Ale jsou vtipné - a často taky pravdivé.

MANGA-BOSHI => Měsíčník s mangou (pravděpodobně začínajících) umělců. Rozhodně je o co stát, je to originální a pěkný projekt - prostě se koukněte. Stránka je k dispozici v japonštině a angličtině.

AMV pics => Hetalia obrázky sesbírané z AMV (Anime Music Video). Hezky pohromadě na Photobucketu.

Akinator => Taková malá blbůstka. Program, který "uhodne", na co myslíte. Zkoušela jsem Prusko. Ano, "poznal" to xD

Vrakobor => Stránka s FF na (například) Naruta, Death Note, Bleach... a Harry Pottera. Autorky mají úžasný styl a humor, doporučuji hlavně Ohnivé péro xD

Spitting while kissing => Zajímavé meme, rozšířené díky Youtube (vsadila bych se, že vzniklo na 4chan... ale konspirační teorie stranou). Při troše snahy se dají najít velice zajímavé páry, ale obvykle přitom člověk zabloudí do té části Youtube, kde je angličtina velice omezená a vyskytují se tam hlavně japonské znaky.

Brněnské hantec => stránka věnující se tomuto specifickému "jazyku". Mimo jiné tu najdete povídky a písničky v hantecu, dále slovník nebo zajímavá jména měst a obcí.

Pharaoh Doll => stránka s doujinshi (fan komix podle mangy). Od D.Gray-man přes Hetalii až po Harryho Pottera.

To je zatím vše, brzo přibydou další zajímavé stránky ^^
 


To pako se vrátilo

15. července 2011 v 9:58 | Zebra |  Zebra - deníček ze ZOO
... jsem zpátky.
Nejen na blogu, ale i doma. Na začátku června jsem totiž se třídou jela do Anglie a den po návratu do Česka zase rovnou na Korsiku. Vrátili jsme se někdy sedmého a pak migrovali mezi chalupou, bytem v Praze a zrovna teď jsem u babičky.
Jestli seberu sílu a odvahu, tak o Anglii a Korsice (mimochodem, nikdy jsem ji nebrala a ani nehodlám brát jako součást Francie xD) ještě napíšu, ale z Anglie mám cca 1800 fotek... ehm... vůbec netuším, jestli se mi tím bude chtít probírat 8D

Kurňa, zrovna v době, kdy bych zas ráda psala na blog, jsem vytížená a navíc skoro pořád na místech, kde internet buď vůbec není, nebo jen omezeně. Takže nejspíš se tu pořádně ukážu až v srpnu. Následující tři dny totiž budu muset dělat chůvu na jisté akci, kterou uspořádal u nás na chalupě můj otec... násedně budu u babičky, kde s ní budu šít jistý cosplay (obrázek dole) a pak mě čeká Advik... no, bude to záhul xD Ale snad se mi pak podaří to všechno zapsat...
Jestli to tady někdo ještě vůbec čte... tak mi prosíám dejte vědět, je to pro mě motivace ^^



Řezničina po Japonsku

1. května 2011 v 21:54 | Zebra |  Zebra filosofuje
Už jsem sice před pár hodinami na tohle téma psala, ale naštěstí je počet článků na téma týdne neomezený. Tentokrát na jedno kontroverzní téma, které s krví ovšem poměrně úzce souvisí.

Yandere.
Japonské označení typu postavy - dříve výhradně dívek -, která si buď prožije trauma a později postupně zešílí, nebo se přepíná mezi "milým" a "šíleným" módem. (Mimochodem,o něco starší tsundere, která se také doslova "přepínala" mezi milým a naštvaným/cholerickým módem také bývala velmi oblíbená (př. Haruno Sakura, Karui, atd. Naruto je jich plné 8D Osobně jsem za to ráda), ale konkurenceschonost yandere je obrovská).
Chápu... spoustu si lidí si řekne "Ty Japonci jsou psychopati a masochisti," zakroutí nad tím hlavou a jdou dál.
Já dřív taky. Ale po shlédnutí Higurashi no Naku Koro Ni už je to se mnou pravděpodobně jenom horší. Je to šílené, obdivovat blázny?
Tak trochu řečnická (nebo snad řeznická?) otázka.

Nicméně, do problematiky se lépe nahlíží, když o ní člověk něco ví a jen slepě netápe, že? Já sice nejsem nějaký odborník, ale snad aspoň ty základy bych tu uvést mohla.
Yandere jsou dva typy. Jedna se označuje stejně jako celá "nadskupina", čili opět yandere. Většinou je tu řeč o slepé, skoro fanatické lásce, která může od odstraňování překážek v podobě soků přerůst až v násilí na samotném "objektu touhy". Tou druhou je takzvaná yangire, o níž jsem se sama dozvěděla teprve nedávno. Pokud jsem si to přeložila správně, je to jednoduše duševně chorý člověk, který napadá jiného bez nijaké bližší náklonnosti.
Yandere i yangire je mnoho. Nejznámější se vyskytuje nejspíše v anime School Days, mnoho jich je v již zmíněném Higurashi, případně Umineku. Jejich oblíbenost je tak velká, že v rámci (v Japonsku hojně používaného) fanservisu dostávají yandere písně třeba i Vocaloidi; kolik byste řekli, že má Hatsune Miku takových písní? Odpověď je jednoduchá. Hodně.

Mnoho fanoušků také v rámci fan tvorby v anime téměř vyhledává stydlivé nebo milé postavy, které yandere neviděly ani z rychlíku. Znáte třeba Severní Itálii z Hetalie? Nebo Anglii či Kanadu? Všichni tihle (ano, jsou to muži - to je dalším "upgradem" co se yandere týká) jsou oblíbeným cílem FFkářek i FAčkářek. A co nenajde Pixiv nebo Fanfiction.net, s tím si poradí YouTube.
Nejspíše tu jsou tři názory na věc - prvním táborem je nezaujatost/nevědomost, druhým odpor a třetím láska k těmto stvořením.
Vlastně už nevím, jak jsem se k nim dostala, ale ony tři tábory pro mě tvořily jakousi cestu k nim - od časů, kdy jsem o jejich existenci neměla ani zdání až po dobu, kdy jsem jim propadla (ostatně, podobný vývoj u mě byl třeba u anime nebo yaoi).
Na konec bych přidala ještě několik videí. Jednak pro ujasnění, abyste měli možnost udělat si alespoň částečný názor, jednak pro to, abych ukázala, jak moc to s krví souvisí.

Sice se nejedná o Hatsune Miku (je to Kagamine Rin), ale je to přímo učebnicová ukázka yangire. Možná trochu psycho, ale... nějakým zvrhlým způsobem se mi to líbí 8D (Všimněte si jedné zvláštnosti na posledním obrázku.)

Typ yandere až nezdravě se upínající na staršího bratříčka... ano, moje oblíbená 8D Tohle audio nádherně vystihuje, jak moc jsou yandere schopné se měnit a to v přechodech pouhých pár vteřin. Pro informaci, tohle je part jedna, po kliknutí pro přehrání na YT se dá snadno najít i druhý part.

Upozornění: krev, vnitřnosti, ...
Elfen Lied... ano, také pěkná přehlídka yandere/yangire. Jedno z anime, které se mi opravdu líbilo. Nehledě na to, jak bylo krvavé. (Překvapivě mi kreslená krev nevadí.)
---
Na závěr - yandere jsou fenomén a je jen na vás, jestli si je oblíbíte, nebo ne. Pokud vás to zaujalo, stačí se porozhlédnout po YouTube, Pixivu nebo Zerochanu.