Konec šuplíkaření!

24. září 2010 v 22:44 | Zebra |  Povídky
Abych vysvětlila název - píšete si někdy povídky do šuplíku? Já ne.
Ale nedávno jsme měli ve škole na slohu napsat krátký scénář a pak podle něj zahrát scénku.
Jenže tu byly dva problémy. Já neumím psát krátké věci. A (buďme upřímní) řekněme, že píšu celkem dobře. Možná dokonce tak, že se to dá číst, aniž by vás do očí praštily všelijaké chibi (chyby, samosebou). Jenže já neumím, a nikdy nebudu umět hrát. Já prostě nemám vlohy k tomu být herečka.
Když to tak vezmu, z naší tříčlenné skupinky, kterou jsme za účelem napsání oné scénky sestavili, jsem pracovala jen já a ostatní se mě snažili dokopat k tomu, abych něco vymyslela.
A taky že jo, napsala jsem. Ale bylo toho sakra moc na to, abychom se to naučili za dvě minuty, které nám zbývaly.
Takže, když si spojíte mou nepoužitelnou krátkodobou paměť, antitalent pro hraní, neschopnost mluvit dost nahlas a gestikulovat úměrně dané situaci, co vám vyjde?
Není třeba to nějak protahovat.
Prostě katastrofa.

Nedokázala jsem to zahrát a tak jsme to zabalili.
Text, se kterým jsem se dělala pitomou hodinu a čtvrt, byl najednou na h***o.
A na jeden celý týden skončil zašantročený v šuplíku. Když jsem ho dneska shodou náhod objevila, řekla jsem si - proč ho nedat alespoň sem? Třeba si to někdo přečte, zasměje se (i když nevím, jestli je to vůbec vtipné, a jestli to v psané formě vyzní stejně dobře, jako kdyby to někdo říkal) a zkrátí si dlouhou chvíli.
Nakonec jsem se na takové zcela zbytečné dohady vykašlala a proto to tu teď je.

Jen na úvod - odehrává se to u notáře (typického ulízaného úředníka), kde se hádají dvě sestry (jedna cholerická hysterka, druhá chronická rejpalka - asi poznáte, kdo je kdo) kvůli dědictví. Postavy mají dost jednoduché charaktery a jsou snadno "zaškatulkovatelné", ale to byl záměr (a mělo to přispět ke (f)vtipnosti).

Postavy: Notář, Petra Shnilá (rozená Přehnilová), Magdalena Přehnilová

Notář: Zesnulý Petr Přehnil zanechal závěť, ve které uvádí vás a vaši sestru jako své dědičky.
Magdalena: Už jsem dlouho potřebovala nějakou finanční podporu...
Petra: Tss, ty určitě! A co já, mejch pět dětí a manžílek, co sotva vyleze z hospody?!
Magdalena: A já myslela, že jsi na popelnici zvyklá...?
Petra: Neurážej! Víš moc dobře, že je to jenom tím, že jsi byla celou dobu taková vlezdoprdelka!
Magdalena: Neřekla bych. To spíš-
Notář: Magdaleno, Petro, mohly byste se prosím uklidnit? Nerad ruším váš jistě velmi důležitý a emočně nabitý rozhovor, ale rád bych vám sdělil, co dědíte, rozloučil se s vámi, dal si oběd, upravil svůj status na Facebooku a o třetí musím soucítit s dalšími pozůstalými.
Petra: Co je to Facebook?
Magdalena: To v popelnici nemáš, co? Pane notáři, mohla bych si vás přidat do přátel?
Notář: Ne.
Magdalena: A proč? Pokecáme, vy mi řeknete, co všechno jsem zdědila a tuhletu *ukáže na Petru* z toho vynecháme, co vy na to?
Notář: Ne.
Petra: O čem se sakra bavíte? Co je to ten Fa-
Notář: Ehm, ehm. Takže, zde přítomná Magdalena Přehnilová dědí polovinu toho, co měl pan Petr Přehnil uloženo na bankovním účtu, k tomu ještě auto, vilu a výletní jachtu-
Magdalena: Cože?!
Notář: Petře Shnilé náleží druhá polovina částky na jeho bankovním účtu, vrtulník, malá pokusná laboratoř v Americe, přání hezkého dne a že si v té díře můžeš třeba shnít, Petro.
Magdalena: Já se bojím moře! Tu jachtu mi odkázal schválně!
Petra: Cože?! C-C-Co bylo v tom vzkazu?! To nemůže myslet vážně!
Magdalena: Já bych řekla, že spíš docela dobře odhadnul situaci. Jak se vlastně maj' děti?
Petra: Utekly z domu...
Magdalena: Chceš říct z popelnice...
Notář: Dámy...
Magdalena, Petra: Co zase chceš?!!

Ehm... tak co si o tom myslíte? Svůj názor můžete vyjádřit buď komentářem, nebo hvězdičkováním (od toho tu taky je) ^^
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mačeta Mačeta | Web | 25. září 2010 v 10:31 | Reagovat

to je opravdu Ftipné!! xD hehe, jen škoda, že už se to třída nikdy nedozví, protože scénář je dokonalý a stálo by to za hru. ale máš můj obdiv. :)

2 Vendy Vendy | Web | 2. října 2010 v 23:42 | Reagovat

Ha, to bylo dobré! Úplni vidím scénku před očima. Sestřičky štěkny, chudák notář. A jména jak vyšitá. Dobrá fantazie, nešuplíkuj!

3 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | Web | 24. ledna 2011 v 18:56 | Reagovat

To je skôr dramatická hra :-D

4 barcech barcech | E-mail | 21. května 2011 v 15:50 | Reagovat

Dobrý den, za několik málo měsíců mi vyjde kniha v jednom z českých nakladatelství. Ráda bych oslovila mladé čtenáře (kniha je určena dětem a mládeži) zajímající se o fantasy žánr. Pokud máte zájem ohodnotit text, abych jej mohla případně vylepšit, napište, prosím, na barcech@gmail.cz a já Vám pošlu některou kapitolu (pochopte, nemohu poslat celou knihu) a vy mi napíšete Váš názor. Bude-li chtít, dostanete knihu (v příštím roce) za sníženou cenu, jako poděkování za recenzi kapitol.

Zájemcům děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.