Když už ani Ibalgin nezabírá...
20. prosince 2010 v 18:04 | Zebra | Zebra filosofujeKomentáře
Zebro......je asi pravda to, co se říká. Že člověk nemá problém anpsat o tom, co je mu blízké. V této situaci bych to vyložila tak, že nemáš problém o tomto tématu napsat, jestliže ho prožíváš.........což mě mrzí.....
Ten text je vážně velmi působivý a čiší z něj smutek.....smutek někoho smutného........
Občas si říkám, když tě ve škole rozesmívám, jestli jsi šťastná. Ano, směješ se, ale opravdu jsi veselá.....? Je to pravdivé a je to výstižné...článek bych hodnotila jako velmi pěkný nebýt toho, že o NĚČEM vypovídá.....doufám, že tyhle Vánoce a nejen Vánoce pro tebe nebudou stres nebo smutek...:´)
Krása! Výstižné.
Jenže svět je povrchní. A svět nechce hloubat o přetvářkách a pravdivosti. Svět chce být jednoduchý. Nechce řešit. Proto se svět kuklí a nasazuje masku.
Protože TO je normální. Je normální skrývat stresy (když si postěžuješ, každý ti odpoví - já mám taky starosti a problémy). Je normální tvářit se normálně, když máš pocit, že se hroutí svět. Je normální sáhnout po prášku nebo alkoholu (samozřejmě pokud nepadneš do závislosti, ale ani potom si svět neřekne - proč jsme mu nepomohli? Ale svět si řekne - je to slaboch.
Přesně to, o čem píšeš. A za čas zjistíš, že se chováš úplně stejně.
Jediné, co ti ještě může zůstat, je uchování vědomí, že to normální není.
(Trochu jsem se zamotala, doufám že to není moc komplikované). ![]()
Naprosto výstižné! Bere mi to dech...